BOJBOJ
Neexistují žádné životy, ani kondice, kromě hráčova vlastního života. Zranění utržená při zásahu jsou hraná, jakoby to byla skutečnost. Účelem hry není stát se nezranitelným, ale zahrát si. Pokud postava zemře, lze ji oživit dvěma způsoby: jednak nalézt skvělého léčitele, nebo přijít na zvláštní způsob za přispění Bohů. Pokud se ani jedno nezdaří, hráč si vybere novou postavu nebo se stane svým potomkem (tzn. chvilku hraje dítě, které vyroste) a dědí věci po svém rodiči (pokud mu je někdo schová). Ve hře nejsou žádné smyšlené zbroje, chcete-li tedy nějakou mít, měli byste si ji opatřit zcela reálně, jedině tak můžete využívat její výhody. Každý, kdo bude chtít zbraň používat, musí prokázat, že s ní není životu nebezpečný sobě, ani nikomu jinému.
ZBRANĚ A BEZPEČNOST
Na hře jsou používány rozměrové standardy ASF a zároveň i materiály použité na výrobu zbraní. Konečné slovo má však ale pořadatel hry. Pokud tedy vlastníte zbraně které přesně neodpovídají daným rozměrům, neznamená to, že v každém případě zbraň nebude povolena a nebo jí budete muset řezat. Do hry nebudou vpuštěny především zbraně které jsou nebezpečné! Dalším faktorem při posuzování zbraní je jejich vzhled, znamená to tedy že pokud bude váš meč o tři centimetry delší, ale bude krásně udělaný, projde schválení spíše než na milimetr přesně uříznutý klacek s příčkou z větve.
Mějte vždy na paměti, že každý kdo se účastní boje je zodpovědný za své konání a ikdyž nepsané šermířské poučky říkají něco jiného, tak za způsobené zranění vždy nese odpovědnost ten, jenž jej způsobil, nezávisle na tom že zasažený chudák se místo mečem kryl hlavou.
DOPORUČENÉ PARAMETRY ZBRANÍ
Dobrým vodítkem pro určení délky dřevěných zbraní jsou rozměry jejich ocelových vzorů. Nicméně vzhledem k tomu, že dřevěné zbraně mívají trochu jiné vlastnosti (váhu, těžiště). Rozměry byly do této hry přejaty podle standartních tabulek ASF. Používáte-li makety štítů, nic proti tomu, ovšem musí být dostatečně pevné. Zde jde především o vaši bezpečnost. Štít by měl vydržet brutální zásah zbraní z materiálu, s kterým se hraje. Organizátoři si vyhrazují právo na takovou zkoušku.
HRANÍ BOJE
Boj v Echtrae by se měl co nejvíce podobat opravdovému souboji a podle toho
jsou odvozeny i zásahy a zranění. Nejsou zásahové a nezásahové plochy. Kam vás
nepřítel zasáhne, tam jste zraněni a podle způsobu zásahu vypadá i zranění.
Pokud příslušné místo chrání zbroj, je zranění pochopitelně menší. Rozhodnutí o
zranění je vždy na zasaženém -- jestliže si zásahu nevšimne, popř. ho bude
ignorovat, je to jeho věc. Hraní zranění se opět má přiblížit realitě.
Díky tomu jsou souboje v Echtrae poměrně krátké, ale o to efektnější a nezřídkakdy i
fatální pro hráče. Dobře zahraná smrt výborně dokresluje hru a rozhodně
neznamená konec hráčovy kariéry v družince. V praxi se ukázalo, že hráčům činí
určité potíže rozhodnout, jestli umřeli. To je totiž jedna z věcí, která se
oproti klasické fantasy nejvíc zkomplikovala. S tím mají problémy i velmi
zkušení hráči, kteří jsou zvyklí odečítat si životy. Naopak šermíři, kteří v
životě nehráli žádnou fantasy, by tohle zvládli bez problémů -- v bitvách se
totiž smrt řeší úplně stejně jako v Šatrhu. Jde nám o to, abyste se do své
postavy mohli vžít tak dokonale, že s ní budete i cítit. O závažnosti svých
zranění proto rozhodujte spontánně, nepřemýšlejte o tom, řvěte, svíjejte se a
sténejte. Nikdo vám nesmí vyčítat, že jste umřeli. To, že vaše postava padla,
není ukazatelem vaší neschopnosti (jak to ve fantasy hrách ovšem obvykle bývá).
Za hlupáka bude ten, kde svoje zranění ignoruje a nepadá.
STŘELNÉ ZBRANĚ
Střelné zbraně -- luky, kuše, foukačky, praky a podobné musí být rovněž v
první řadě bezpečné, což opět posoudí organizátoři. Šípy a šipky musí mít na
konci něco měkkého (gumové špunty či hadrové bambule -- záleží na síle zbraně).
Je možné používat i luky s vetší napínací silou, ale za předpokladu, že na plný
nátah budete střílet jen na velkou vzdálenost. Na kratší vzdálenost luk napnete
méně nebo vůbec ne. Prakem nejsou míněny moderní zbraně s gumou č. 6, ale středověké vrhací.
Zásah šípem většinou nebývá smrtelný, pokud se netrefí do životně důležitých orgánů. Pochopitelně je
zakázáno střílet na hlavu nechráněnou uzavřenou přilbou (s hledím dostatečně
chránícím obličej).
BOJ BEZE ZBRANĚ
Boje beze zbraně se většinou neužívá ve skutečných konfliktech, ale spíš když dva protivníci chtějí změřit síly. Zde je neméně nutné dodržet etiku boje, a to i když bojujete na život a na smrt, protože jste přišli o zbraň. Za vzor boje beze zbraně slouží judo či řecko-římský zápas. Cílem je tedy protivníka dostat na zem a chvíli ho na ní udržet. Snad není nutné zdůrazňovat, že se nesmí kopat, mlátit pěstmi, škrábat, rvát vlasy, kousat ani dávat do úst. Pakliže soupeř jasně naznačí, že se vzdává (typicky trojím zaplácáním na zem nebo na soupeře), musíte ho nechat.
POUŽÍVÁNÍ ZBROJE
Používat zbroj umíte právě když ji dokážete tahat na sobě celou hru. Zásah do zbroje je samozřejmě o dost příjemnější, než zásah do těla. Zásah do kroužkové zbroje prakticky nikdy není smrtelný, k sečným ranám nedochází; silná rána může způsobit zlomeninu. Úderu do plechů se jen pousmějete, místa krytá plechem jsou tedy téměř nezranitelná. Na hlavu krytou přilbou je povoleno útočit. Přesto je pro vás výhodné, když si přilbu vezmete, protože organizátoři na ní budou s chutí sekat. Vás to skoro vůbec nezraní a přitom je můžete smrtelně zasáhnout. Nefér by bylo obrnit se od hlavy až k patě a přilbu si nevzít.
Případné dotazy pište.