Před slunovraty mnohými Tir-nan-n-Og ve tří rozdělen byl a samostatnosti každé Země mělo. Však jednomu zachtělo se zbyvších míti a války kruté k lidu rozpoutal. A rychle postupoval, neboť nikomu zranit se jeho nepodařilo.
Tak království prvého dobyl až k pevnosti poslední, kde k rozhodnutí dojíti mělo. Tam nejstatečnější a nejmocnější se shromáždili by k odporu konání vedli, věřivše ve vítězství s obavou nezranitelnosti nepřítele.
A dobře tomu tušili. Bojovníků cizích brány v brzku prolomilo a v řadách ku vnitřku postupivše, sám tajemný vůdce jejich do nádvoří vstoupil a jediné zbraně se ho netklo. Až v naději poslední magica královská v odpor se postavila. Kouzla její však obrany nepronikla a marně ve snaze s posledními podlehla.
Tak dobyto bylo království a všichni padli. Nepřítel mocný pak do zbývající Země se vydal by zkáze svojí konečně čelil. Netušivše ničeho v moc svojí věřil a znamení zlých nedbal. V bitvě kruté a velkolepé, hrd na svůj um, nezaleknuvši se výzvy, před magica jemu mocnějšího stanul a jist vítězstvím krutě skonal. Tělo jeho v prach se proměnilo a armáda na útěk zahnána byla. Tak mnoho se slavilo až únava hrdiny schvátila ve spánek zdravý.
A aby zapomenuto nebylo hrdinství zoufalých, tak ze zbořené pevnosti pomníku udělali a tam úctu vzdávali všem, kteří mnohým k poražení zlého přispěli, aniž kdo tušil jak.

Zpět